Další dojmy se zatím vytvářejí, rozborku už jsem dělal a samozřejmě jsem i přes veškerou snahu trochu orýpal šrouby, ale zapravím to zkosením hran šroubů, beztak jsou odporně ostré. Tímto si mě zrovna nezískali, šrouby by měly být kalené na nějakou rozumnou hodnotu, ve strojařině se to tak pokud vím bežně dělá, aby se tak snadno nestrhl závit či hlava - ale oni tady frézují tu drážku, tak to asi nechávají nezakalené, na spojení nožíku to stačí. A proto ty vlásečnice a orýpané drážky...

A abych si ještě rýpl - když už dělají tu drážku jen na jednom šroubu, z jedné strany, měla by ta protistrana být neotočně uchycená v rámu. Takhle se to protáčí a skoro se s tím nedá nic dělat, bo je to hladký (ok, u čepu se dá otevřít nůž a tlačit na frame, takže čepel ten čep se závitem sevře a jakž takže podrží). Fušeřina, kterou si doma za půl hodiny upravím, ale nasere.
Vybrání pro medvídka pochopitelně bez rozmyslu obšlehli, přitom jeho vynechání by nevyžadovalo moc designérského citu...drobné úpravy tomu podle mě sluší, vůbec by mi nevadilo že to nevypadá jako originál Shirogorov - nehraju si s KJ abych si představoval že držím skutečné Shiro, beru ho jako perfektně funkční dobře navržený nůž.
Co mi trochu vadí je zatím ostrá hrana na začátku backspaceru ve hřbetě nože, která je sice utopená, takže netlačí, ale vypadá jeko nějaký nedodělek. Zabrousím ji, jen vymyslím jak a asi i rovnou zkusím modrou anodizaci, aby tam nesvílily stopy po broušení.
Jinak první patina už se objevila, D2 a ovoce se mají rádi

Nevadí, klidně si budu patinu pěstovat, stejně přijde satin...broušení jsem si zatím odbyl jen pohotovostní, diamantovou destičkou Hewlett a keramikou od jan03, čili žádné zázračné zrcátko. Ale už jsem aspoň změnil úhel fazety, byl tak na 35-40°, nůž byl docela ostrý, ale asi jako nová ostrá špachtle, prostě to neřezalo

Fazetka tím zvětšila plochu, nicméně čepel mi pořád přijde rozumně dotenka vytažená. Těším se, až mu dopřeju kůru na japonských vodních kamenech, to bude jiná i vzhledově ;)